Samostatně stojící stromy, stromořadí

Náhled opatření

Zařazení opatření

Hrozby spojené se změnou klimatu

  • Vlny horka a městský tepelný ostrov
  • Přívalové srážky, nedostatečné zasakování a bleskové povodně

Časová náročnost realizace

  • střednědobá (1-3 roky)
  • dlouhodobá (3 roky více)

Realizace opatření

  • Individuální (občan, firma, nezisková organizace)
  • Obecní

Popis opatření

Do kategorie samostatně stojící stromy, stromořadí řadíme individuálně stojící stromy, řady stromů podél komunikací, aleje, stromy podél městských toků, stromy v zahradách, či sídlištní a firemní zeleň. V současnosti vzrůstá význam městských dřevin v souvislosti s adaptačními opatřeními na klimatickou změnu. Stromy mají schopnost vypařování zachycené vody, díky čemuž významně přispívají k ochlazování vzduchu. Také jsou schopny zadržovat vodu, snižovat podíl znečisťujících látek a skleníkových plynů (zejména CO2) v ovzduší, snižovat teplotní extrémy a poskytují útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporují zachovaní městské biodiverzity.

Užitky plynoucí z realizace opatření

  • Retence srážkové vody a regulace odtoku
  • Zvyšování kvality vody
  • Regulace teploty a mikroklimatu
  • Regulace kvality ovzduší
  • Protierozní funkce
  • Protihluková funkce
  • Ukládání uhlíku
  • Produkce biomasy
  • Produkce plodin
  • Rekreační funkce
  • Nárůst estetické hodnoty
  • Nárůst hodnoty okolních nemovitostí
  • Tvorba biotopu a podpora biodiverzity
  • Pozitivní vliv na zdraví
  • plně poskytován
  • částečně poskytován

Požadavky na realizaci opatření

Příznivé prostředí pro zdraví a růst stromů ve městě nicméně ovlivňuje řada faktorů, jako je zejména skladba a kontaminace půdy, nedostupnost vody, nedostatek půdního vzduchu, znečištění ovzduší, vandalismus, nevhodná údržba, či zimní solení, vlivy motorismu a venčení psů. Subjekt, který zvažuje realizaci opatření, tak musí vzít v úvahu specifické městské podmínky ve městě při volbě lokalit, výběru druhů a způsobu péče o stromy. Zajištění dostatečného prokořenitelného prostoru je důležitým předpokladem pro kvalitu a dlouhověkost stromů.

Náklady na výsadbu, ošetřování a ochranu stromové zeleně se z velké části promítají do rozpočtu měst, institucí, firem a soukromých osob vlastnících pozemky, proto se oproti jiným opatřením snadněji vyjadřují v peněžních jednotkách.

Náklady na realizaci a údržbu opatření

Investiční náklady spojené s výsadbou stromů včetně sazenice se liší vzhledem k pořizovacím nákladům na sazenice (obvod kmene), druh stromu, nutné terénní úpravy, ukotvení stromů, mulčování, ošetření stromů při výsadbě, tvrdost půdy, do které je hloubena jímka a další. Běžné náklady na výsadbu stromu se tak pohybují od cca 1 000 Kč/ks (v případě neovocného stromu - poloodrostku), až po 15 000 Kč (strom s obvodem kmenu 16-18 cm s balem). U stromů s větším objemem kmenu pak cena dále roste.

Náklady na údržbu vegetace sestávají z nákladů na následnou péči o výsadbu, která zahrnuje zálivku, čištění kmenů, pletí plochy u stromu (pod mříží), drobné prořezy apod. Náklady na ni se pohybují mezi 150 a 800 Kč/strom vzhledem k výše uvedeným parametrům. Dále je v průběhu života stromu nutné provádět pravidelný prořez, vazbu v korunách a kácení v případě obměny stromů. Zde náklady značně závisí na velikosti stromu. V rámci provozních nákladů nejsou uváděny např. náklady na úklid listí (vysavačem, případně hráběmi, chceme-li snížit hlukovou zátěž). Tyto náklady, včetně nákladů na odvoz, bývají zahrnuty do péče o travní porosty. V případě výsadby stromů je ale nutné počítat s nárůstem nákladů na údržbu přilehlých zelených ploch a komunikací.

Přehled nákladů obsahuje například katalog vydaný Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (2015) pro účely vyhodnocení projektových návrhů pro výsadby ve městě. Řada nákladů je zde ale podhodnocených a v řadě případů dosahuje vzhledem ke specifickým podmínkám vyšších hodnot.

Popis užitků plynoucích z realizace opatření

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Samostatně stojící stromy a stromořadí poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby.

Mezi regulační služby poskytované městskými stromy je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (dřeviny podporují retenci /zadržování/ a akumulaci srážkové vody a snižování odtokových špiček; napomáhají i zmenšení problémů záplav); (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města); (iii) regulace kvality ovzduší (stromy snižují prašnost díky snižování rychlosti proudění vzduchu a množství škodlivých látek v ovzduší prostřednictvím zachytávání v koruně a v substrátu); (iv) protihluková funkce (stromy přispívají ke snižování hlukového znečištění ve městech); (v) protierozní funkce (kořeny stromů stabilizují půdu a snižují tak pravděpodobnost sesuvů půdy); (vi) ukládání uhlíku (stromy absorbují CO2; význam z hlediska zmírňování (mitigace) změny klimatu). Stromy ve městě mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody, produkce biomasy (dřevo po zásazích do zeleně, ořezání pouliční zeleně) a plodin (ovoce z ovocných stromů, léčivé rostliny např. lipový květ).

V rámci kulturních služeb lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty (estetické hodnoty dřevin vizuálně zatraktivňují městské ulice a vytvářejí estetický prvek); (ii) rekreační funkci (dřevinná zeleň zpříjemňuje pohyb po městě a poskytuje prostor pro procházky a setkávání); (iii) vzdělávání (využití pro vzdělávání škol, veřejnosti apod.).

Další užitky ze stromů v městském prostředí

Důležitým užitkem městských stromů je pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu). Stromy dále podporují městskou biodiverzitu a mají většinou pozitivní dopad na monetární hodnotu přilehlých nemovitostí.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Užitek Způsob vyjádření užitku Minimální hodnota Maximální hodnota Zdroj
Regulace teploty a mikroklimatu Snížení teploty vzduchu v okolí stromu (případové studie Manchester a Atény) 0,35°C 5°C Skelhorn et al., 2014; Shashua-Bar et al., 2010
Snížení fyziologicky ekvivalentní teploty (PET*) (případová studie Stuttgart) 0,5°C 27°C Ketterer & Matzarakis, 2015
Regulace kvality ovzduší Množství zachycených polutantů (PM10) stromy ve městě (případová studie Londýn) 29,6 kg/ha 63,4 kg/ha Tallis et al, 2011
Množství zachycených polutantů (O3) stromy ve městě** (případová studie Szeged) 600 kg/rok Kiss et al., 2015
Ukládání uhlíku Sekvestrace uhlíku na 1 strom (případové studie Szeged a Lisabon)

35,9 kg/rok
1 strom**

45,118 kg/rok
1 strom***

Kiss et al., 2015; Soares et al., 2011
Celkové průměrné ukládání uhlíku na 1 strom** (případová studie Szeged) 1406,2 kg Kiss et al., 2015
Retence srážkové vody a regulace odtoku Snížení odtoku vody prostřednictvím stromu ve srovnání s asfaltovým povrchem**** (případová studie Manchester) v zimě o 58%
v létě o 62%
(celkový objem srážek 500mm)
Armson et al., 2013
Objem vsakování dešťové vody na 1 strom (případová studie Lisabon) 4,5 m3/rok Soares et al., 2011

Vysvětlivky:
*PET – fyziologicky ekvivalentní teplota - uvažuje celkový účinek teploty vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a toků radiace na vnímání tepelného komfortu člověka. Jde o komplexní působení okolí na člověka, tato teplota může nabývat hodnot jak vyšších (především v létě), tak i nižších (naopak v zimě) než je právě teplota vzduchu.

**Studie provedena na základě kompletního inventáře stromů pomocí terénního průzkumu ve zkoumané oblasti (cca 2km2) města Szeged – celkem 2846 stromů, 100 druhů, 48% jsou původní druhy, většinou ve stromořadí. Následně byl aplikován protokol i-Tree modelu (i-Tree Eco User Manual v5.0.).

***Celkový počet stromů v ulicích Lisabonu - 41247, 78 druhů s největším zastoupením rodu Celtis a Tilia, každý 16% celkové populace.

****Studie hodnotí vliv stromů na povrchový odtok srážkové vody měřením odtoku z plochy 3x3m (9m2) pokryté trávníkem, asfaltem a asfaltem se stromem zasazeným uprostřed plochy (1x1m propustná plocha, druh Acer campestre, věk 7-9 let, průměrná plocha koruny 3,27m2, výška 4,89m).

Bariéry a omezení realizace opatření

  • Bariérou pro vysazování nových stromů v ulicích je často sdílený prostor se sítěmi technické infrastruktury, stromy často nelze vysazovat z důvodu výskytu inženýrských sítí. Z tohoto důvodu je potřeba ve vhodných lokalitách zajistit sdružení sítí technické infrastruktury a podpořit výstavbu kolektorů;
  • stromy jsou vnímány některými občany měst jako konkurence jiného využití ulice (zejména parkování, přednost využívání ulic pro dopravu); vysoké stromy v blízkosti budov mohou blokovat výhled;
  • nadzvedávání asfaltu či dlažby kořeny stromu (tomuto problému lze předcházet řádným zasazením stromu a dostatečným prostorem s vhodným substrátem pro kořeny stromu);
  • město je odpovědné za škody způsobené špatným stavem a údržbou stromů na pozemcích města;
  • některé druhy stromů produkují pyly způsobující alergie;
  • požadovaný efekt z obměny starých stromů za mladé se dostavuje s několikaletým zpožděním, stejně tak i příslušné ekosystémové služby.

Ilustrační příklad opatření

Ilustrační příklad opatření: Rekonstrukce Moravského náměstí, Brno-střed (Zhotovitel: KAISLER s.r.o.)

K výsadbě alejových listnatých stromů došlo v rámci celkové rekonstrukce Moravského náměstí v historickém jádru města Brno, která proběhla v letech 2009-2010. Stromořadí se rozkládá podél Moravského náměstí včetně prostoru před Moravskou galerií a čítá celkem 26 stromů s obvodem kmene přibližně 20 cm. Jedná se především o trnovník akát (Robinia pseudocacia Bessoniana), který toleruje aplikaci posypové soli, a také jeden liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). Dřeviny byly vysázeny do jam a ukotveny za kořenovým balem. Instalovány byly rovněž mříže a závlahový systém. Zálivka stromů tak probíhá pomocí kapénkového závlahového systému RAIN BIRD. Vzhledem k výsadbě poskytují návštěvníkům náměstí stín a ochlazují mikroklima, částečně napomáhají k zadržování srážek a díky zadržování znečišťujících látek a prachových částic zlepšují kvalitu místního ovzduší.

Investiční náklady spojené s výsadbou stromů včetně sazenic (trnovník akát s obvodem kmene 18‑20 cm a liliovník tulipánokvětý s obvodem kmene 20-25 cm), úpravy terénu apod., dosáhly výše 331 tis. Kč bez DPH. Pro zajištění dostatečné závlahy je nutné do investičních nákladů zahnout i náklady na zavlažovací zařízení RAIN BIRD ve výši 81 tis. Kč. Péče o zeleň si vyžádá v prvních dvou letech dle rozpočtu projektu částku 39 tis. Kč, ročně tedy 19 500 Kč. Vzhledem k exponované poloze, kde se stromy nachází, lze očekávat obdobnou výši nákladů i v dalších letech. Nemalou část nákladů tvoří závlaha.

Stromy na náměstí poskytují řadu ekosystémových služeb zachycených v tabulce, jedná se zejména o regulaci srážkového odtoku, nárůst estetické hodnoty, nárůst hodnoty okolních nemovitostí a rovněž mají pozitivní vliv na zdraví. V menší míře stromy na náměstí přispívají ke snižování hluku, mají rekreační funkci a podporují tvorbu biotopu a biodiverzity. V omezené míře pak lze hovořit o produkci biomasy a zvyšování kvality spodní vody prostřednictvím filtrování vody přes kořeny stromů. V rámci monetarizace byly peněžní hodnotou vyjádřeny užitky spojené s retencí vody, regulací kvality ovzduší a ukládání uhlíku, rekreační a estetickou hodnotou a částečně byl vyjádřen i vliv na hodnotu přilehlých nemovitostí. Hodnoty rekreační a estetické funkce spolu s nárůstem hodnoty nemovitostí byly oceněny na základě rozsáhlé analýzy domácích a zahraničních studií zabývajících se těmito funkcemi. Jejich hodnotu lze považovat za spíše podhodnocenou, jelikož byly použity nižší hodnoty uváděné ve studiích a k přepočtu byl použit benefit transfer dle parity kupní síly. Přesnější ocenění není možné vyjádřit vzhledem k nedostatku studií provedených v České republice. Veškeré užitky zahrnuté v peněžní hodnotě jsou zachyceny v následující tabulce. Redukce znečišťujících látek v ovzduší je započítána jako úspora nákladů na realizaci substitučních opatření.

Výše popsané kategorie užitků a nákladů byly nejprve vyjádřeny v peněžní hodnotě na roční bázi a dále pomocí metody cost-benefit analýzy vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty pro časový horizont 25 a 50 let od výsadby stromů. Dále byla stanovena společenská návratnost investice. Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce. Za prvních 25 let je dosahováno čistého společenského užitku ve výši 140 573 Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 341 937 Kč.

Časový horizont Kumulativní současná hodnota NÁKLADŮ Kumulativní současná hodnota společenských UŽITKŮ Čistá současná hodnota společenských užitků v daném horizontu
25 let 700 861 Kč 841 434 Kč 140 573 Kč
50 let 815 133 Kč 1 157 070 Kč 341 937 Kč

Náklady na opatření se v případě  výsadby alejových stromů na Moravském náměstí v Brně vrátí v podobě společenských užitků během prvních 16 let. S ohledem na nejistoty byla provedena citlivostní analýza pro různé hodnoty diskontní míry. V případě optimistického scénáře je návratnost 14 let, v případě pesimistického scénáře 20 let. Návratnost investice vychází z peněžního ocenění společenských nákladů a užitků. S ohledem na nezahrnuté užitky v peněžním vyjádření (především regulace teploty a mikroklimatu a úspory energií na chlazení přilehlých budov) lze očekávat společenskou návratnost v kratším časovém horizontu. Ke zpřesnění hodnot by dále bylo třeba provést stanovení hodnoty rekreační a estetické funkce a hodnoty nemovitostí na základě primárních dat a ocenění.

Scénář (diskontní míra) Návratnost v letech
Základní (4 %) 16
Optimistický (2 %) 14
Pesimistický (6 %) 20

Zdroje

Fotografie - stromy a stromořadí ve městě; zdroj: Pixabay.


Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 2015. CENÍK AOPK ČR pro rok 2015 [online] dostupné na: www.dotace.nature.cz/res/data/003/000560.xls

Armson, D., Stringer, P., Ennos, A.R. (2013): The effect of street trees and amenity grass on urban surface water runoff in Manchester, UK. Urban Forestry & Urban Greening, 12: 282–286.

Gromke, C., Blocken, B., Janssen, W., Merema, B., van Hooff, T., Timmermans, H. (2015): CFD analysis of transpirational cooling by vegetation: Case study for specific meteorological conditions during a heat wave in Arnhem, Netherlands. Building and Environment, 83: 11-26.

Ketterer, Ch., Matzarakis, A. (2015): Comparison of different methods for the assessment of the urban heat island in Stuttgart, Germany. International Journal of Biometeorology, 59: 1299–1309.

Kiss, M., Takács, Á., Pogácsás, R., Gulyás, Á. (2015): The role of ecosystem services in climate and air quality in urban areas: Evaluating carbon sequestration and air pollution removal by street and park trees in Szeged (Hungary). Moravian Geographical Reports, 23 (3): 36-46.

Shashua-Bar, L., Tsiros, I. X., Hoffman, M. E. (2010): A modelling study for evaluating passive cooling scenarios in urban streets with trees. Case study: Athens, Greece. Building and Environment, 45: 2798 – 2807.

Skelhorn, C., Lindley, S., Levermore, G. (2014): The impact of vegetation types on air and surface temperatures in a temperate city: A fine scale assessment in Manchester, UK. Landscape and Urban Planning, 121: 129-140.

Soares, A.L., Rego, F.C., McPherson, E.G., Simpson, J.R., Peper, P.J., Xiao, Q. (2011): Benefits and costs of street trees in Lisbon, Portugal. Urban Forestry & Urban Greening, 10: 69–78.

Tallis, M., Taylot, G., Sinnett, D., Freer-Smith, P. (2011): Estimating the removal of atmospheric particulate pollution by the urban tree canopy of London, under current and future environments. Landscape and Urban Planning, 103: 129– 138.

Kalkulačka biofyzikálních hodnot

Retence srážkové vody

ks
m3/rok

Ukládání uhlíku

ks
kg/rok

Regulace kvality ovzduší - PM10 (dle rozlohy stromořadí)

ha
kg/rok

Regulace kvality ovzduší - PM10 (dle počtu stromů)

ks
kg/rok

Podobná opatření