Otevřené vodní plochy ve městě

Náhled opatření

Zařazení opatření

Hrozby spojené se změnou klimatu

  • Vlny horka a městský tepelný ostrov
  • Přívalové srážky, nedostatečné zasakování a bleskové povodně

Časová náročnost realizace

  • střednědobá (1-3 roky)
  • dlouhodobá (3 roky více)

Realizace opatření

  • Individuální (občan, firma, nezisková organizace)
  • Obecní
  • Krajské a národní

Popis opatření

Do kategorie otevřené vodní plochy ve městě řadíme především jezírka, retenční nádrže nebo tzv. vodní náměstí. Otevřené vodní plochy posilují retenci vody ve městě a plní funkci přírodě blízké protipovodňové ochrany. Poskytují útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporují zachování městské biodiverzity. Otevřené vodní plochy pozitivně ovlivňují klimatické podmínky v okolí díky zvýšenému odpařování vody, čímž snižují teplotu prostředí a efekt tepelného ostrova města. Regulací rychlosti povrchového odtoku přispívají otevřené vodní plochy ke snížení rizika lokálních záplav. V městském kontextu mají otevřené vodní plochy významnou estetickou a rekreační funkci. Mohou také zvyšovat povědomí veřejnosti o problematice vodního prostředí a hodnotách vodních těles ve městě.

Užitky plynoucí z realizace opatření

  • Retence srážkové vody a regulace odtoku
  • Zvyšování kvality vody
  • Regulace teploty a mikroklimatu
  • Protierozní funkce
  • Ukládání uhlíku
  • Produkce biomasy
  • Rekreační funkce
  • Nárůst estetické hodnoty
  • Nárůst hodnoty okolních nemovitostí
  • Tvorba biotopu a podpora biodiverzity
  • Pozitivní vliv na zdraví
  • plně poskytován
  • částečně poskytován

Požadavky na realizaci opatření

Možnosti realizace opatření závisí především na stávajícím využití daného území, především z hlediska prostorového uspořádání a potřebné velikosti zvažované vodní plochy.

Náklady na realizaci a údržbu opatření

Investiční náklady na vybudování jezírek se pohybují v širokém rozpětí. Závisí na velikosti, lokalitě, podloží, zajištění zdroje vody, dalších prvků jako je například lávka, zábradlí, mobiliář apod. Investiční náklady na vybudování se tak pohybují u menších jezírek s objemem do 1 000 m3 od 1 850 Kč/m3 (bez nákladů na výkup pozemku), s růstem objemu pak jednotková cena klesá. V případě doplnění jezírka o rekreační prvky a budování přívodu vody je nutné počítat s vyšší částkou.

Provozní náklady zahrnují sekání trávy a náletů na břehu/hrázi, údržbu objektů (vpusť, výpusť, přepad apod.), technicko-bezpečnostní dohled nad vodním dílem a odbahňování a odstraňování sedimentu. Dohledem se rozumí obchůzka nádrže a kontrola, zda hráz nádrže neprosakuje apod. První tři činnosti se provádí každoročně, významnější úpravy objektů se provádí cca. 1x za 5 let, odbahňování a odstraňování sedimentu pak dle potřeby, tedy dle množství vnosu sedimentů (náklady na odbahnění se pohybují mezi 200-300 Kč/m3). Sekání trávy vychází přibližně na 10 Kč/m2 hráze. Náklady na technicko-bezpečnostní dohled, který se provádí obvykle 1 krát za týden až měsíc, závisí na objemu nádrže.

Popis užitků plynoucích z realizace opatření

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Otevřené vodní plochy ve městě poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby.

Mezi regulační služby poskytované otevřenými vodními plochami je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (otevřené vodní plochy snižují maximální průtoky a zachycují a akumulují dešťové srážky – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) zvyšování kvality vody (biologická aktivita v otevřených vodních plochách přispívá k absorpci živin; regulace polutantů pomocí usazování); (iii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody; snižování efektu tepelného ostrova města); (iv) protierozní funkce (regulací odtoku srážkových vod přispívají k minimalizaci eroze okolních ploch).

V rámci kulturních služeb lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty (estetické hodnoty otevřených vodních ploch zatraktivňují městské prostředí a vytvářejí estetický prvek); (ii) rekreační funkci (otevřené vodní plochy zpříjemňují pohyb po městě a poskytují prostor pro procházky a setkávání); (iii) vzdělávání (využití pro vzdělávání škol, veřejnosti apod.).

Další užitky z otevřených vodních ploch

Zachycováním srážkové vody přispívají otevřené vodní plochy k zadržování vody v krajině, která může být eventuálně dále využita např. pro zavlažování. Otevřené vodní plochy ve městě mohou přispět ke snížení spotřeby energie (úspory energie snížením objemu vod v čistírnách odpadních vod). Otevřené vodní plochy ve městě poskytují množství stanovišť pro různé druhy fauny a flory, čímž podporují městskou biodiverzitu.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Užitek Způsob vyjádření užitku Hodnota Zdroj
Retence srážkové vody a regulace odtoku Průměrné procentuální odstraňování celkového fosforu (případové studie, USA) *a 51 %

17 mg/l* b

Winer, 2000
Zvyšování kvality vody Průměrné procentuální odstraňování celkového dusíku (případové studie, USA) * a 33 %

0,11 mg/l* b

Winer, 2000
Průměrné procentuální odstraňování mědi (případové studie, USA) *b 57 %

1,3 mg/l* b

Winer, 2000
Průměrné procentuální odstraňování zinku (případové studie, USA) * a 66 %

5 µg/l* b

Winer, 2000
Průměrné procentuální zachycování celkových suspendovaných sedimentů (případové studie, USA) * a 80 %

30 µg/l* b

Winer, 2000

Vysvětlivky:

*a Meta-studie shrnující 145 studií.

*b Průměrná výstupní koncentrace.

Bariéry a omezení realizace opatření

  • Otevřené vodní plochy nelze realizovat na pozemcích s velkým sklonem (na svazích);
  • nutnost monitorovat stav (eutrofizace, sedimenty) a provádět údržbu dna a břehů (odbahnění);
  • v hustě zastavěném území mohou vyžadovat značné nároky na prostor.

Ilustrační příklad opatření

Ilustrační příklad opatření: Jezírko v Parku pod Plachtami, Brno – Nový Lískovec (Architekti: Ing. Petr Förchtgott, Ing. arch. Jan Zezůlka, Ing. Vojtěch Joura; zhotovitel: Cooptel, stavební a.s.)

Jezírko v Parku pod Plachtami vzniklo v rámci kultivace veřejného prostranství mezi panelovými domy na sídlišti v městské části Nový Lískovec v Brně a stalo se zároveň pilotním projektem zkoumající možnosti využití srážkové vody. Retenční jezírko je situováno v centru parku a je napájeno dešťovou vodou svedenou ze střech tří panelových domů v blízkém okolí, které mají plochu přibližně 1 600 m2. Objem vody v jezírku při provozní hladině, která v maximu činí 1,2 m, je 630 m3. Maximální objem nádrže pak činí 890 m3, to znamená, že retenční schopnost jezírka je 260 m3. Kromě retenční schopnosti působí jezírko pozitivně na místní mikroklima a díky vysazení a chovu ryb a různých druhů živočichů funguje jako přírodní biotop a plní vzdělávací funkci, rovněž má sloužit k duševní relaxaci. Předmětem ekonomického hodnocení je samotné jezírko využívající vodu ze střech vyjma parku, který je ohodnocen v rámci samostatného opatření.

Zdroj: Petr Förchtgott (2015)

Realizace jezírka byla součástí budování Parku pod Plachtami. Celkové přímé investiční náklady projektu na vybudování parku vyšly dle podkladů ÚMČ Brno - Nový Lískovec na 10 274 915 Kč včetně DPH ve výši 21 %. Náklady na vybudování samotného jezírka spolu se svedením vody z okolních střech byly ve výši 6,1 mil. Kč. Zbylou část tvořily náklady na park. Provozní náklady na údržbu parku jsou dle evidence úřadu MČ Brno - Nový Lískovec ve výši přibližně 10 Kč/m2/rok. V případě jezírka je nutné počítat jednak s náklady na pravidelnou údržbu jezírka a prvků s ním souvisejících jako je lávka, dále pak s méně pravidelnými náklady na odbahnění jezírka (cca. 300 Kč/m3), údržbu kanálu a obnovu lávky se zábradlím.

Předmětem ekonomického hodnocení je v tomto případě samotné jezírko včetně kanálů přivádějících vodu ze tří střech panelových domů. Přilehlá parková zeleň je v tomto případě z hodnocení vyloučena, do hodnocení tak nevstupují žádné náklady ani užitky s ní spojené.

Jezírko umístěné v Parku pod Plachtami poskytuje celou řadu užitků. V rámci ekonomického hodnocení byly do peněžní hodnoty převedeny užitky spojené s retencí vody (významnou roli zde hraje odvod vody ze střech 3 panelových domů), rekreační a estetickou funkcí, nárůstem hodnot přilehlých nemovitostí, zvyšováním kvality vody a tvorbou biotopů a podporou biodiverzity. Část užitků byla oceněna pomocí metaanalýzy EFTEC (2010).

Pomocí cost-benefit analýzy byly popsané kategorie nákladů a užitků vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty. Čistá současná hodnota byla stanovena pro horizont 25 a 50 let od dokončení jezírka. Dále byla stanovena společenská návratnost investice. Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce. Při hodnocení realizovaného projektu je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši téměř 5,6 mil. Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 7 mil. Kč.

Časový horizont Kumulativní současná hodnota NÁKLADŮ Kumulativní současná hodnota společenských UŽITKŮ Čistá současná hodnota společenských užitků v daném horizontu
25 let 7 968 586 Kč 13 601 368 Kč 5 632 782 Kč
50 let 9 138 589 Kč 16 187 239 Kč 7 048 651 Kč

Stejně jako u samotného parku, i v případě jezírka je společenská návratnost opatření dosažena v rámci prvních 3 let od dokončení. S ohledem na nejistoty byla provedena citlivostní analýza pro různé hodnoty diskontní míry. Diskontní míra nemá na návratnost významný vliv, v jednotlivých scénářích se liší pouze v řádech měsíců. V rámci ekonomického hodnocení nebyla z dalších významných užitků vyjádřena pouze peněžní hodnota regulace mikroklimatu.

Scénář (diskontní míra) Návratnost v letech
Základní (4 %) 3
Optimistický (2 %)
Pesimistický (6 %)

Zdroje

Fotografie - vodní plocha, Drážďany; autor: Adam Emmer.


EFTEC, 2010. Valuing Environmental Impacts: Practical Guidelines for the Use of Value Transfer in Policy and Project Appraisal Case Study 3 – Valuing Environmental Benefits of a Flood Risk Management Scheme. Report for Defra. London, 2010. 23 pp. [online], dostupné na: <https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/182376/vt-guidelines.pdf>

http://www.c40.org/case_studies/benthemplein-water-square-an-innovative-way-to-prevent-urban-flooding-in-rotterdam

http://www.stormwatercenter.net/Assorted%20Fact%20Sheets/Tool6_Stormwater_Practices/Pond/Wet%20Pond.htm

http://www.sustainablecitiesinstitute.org/topics/water-and-green-infrastructure/stormwater-management/stormwater-management-retention-ponds

Schwartz, D., Sample, D.J., Grizzard, T.J. (2017). Evaluating the performance of a retrofitted stormwater wet pond for treatment of urban runoff. Environmental Monitoring and Assessment, Volume 189, Issue 6, 1 June 2017, Article number 256.

Winer, R. 2000. National Pollutant Removal Performance Database for Stormwater Treatment Practices- 2nd Edition. Center for Watershed Protection, Ellicott City, MD. Pages 1-224.

Podobná opatření