Intenzivní zelená střecha

Zelená střecha je definována jako povrch střechy, který je z části nebo zcela pokryt hydroizolační membránou, pěstebním mediem (půdou/substrátem) a osázen vegetací. V současné době se jedná o opatření, které nachází široké uplatnění ve městském prostředí, je budováno s cílem poskytnout dodatečnou zeleň a s ní související ekosystémové služby, zvýšit účinnost tepelné izolace a tím docílit úspor za chlazení a vytápění budovy a nabídnout alternativní prostor pro rekreaci.

Intenzivní zelené střechy bývají osázeny pestrou skladbou vegetace (trávy, keře, menší stromy) a vyžadují pravidelnou péči včetně zavlažování. Mocnost souvrství půdy/substrátu dosahuje > 20 cm, v případě osázení stromy až 100 cm. Specifickým komplexním typem intenzivní zelené střechy jsou střešní zahrady či parky.

Oproti extenzivním zeleným střechám se liší zejména typem vegetace – extenzivní zelené střechy jsou zpravidla osázeny nenáročnou vegetací vyžadující nízkou míru údržby (1-2 x do roka). Typicky se jedná o kombinaci suchomilných rostlin, mechu, bylin a trávy. Mocnost substrátu zřídkakdy přesahuje 20 cm.

• plně poskytován
• částečně poskytován

Intenzivní typ zelené střechy je realizován zejména na plochých, případně stupňovitých (terasovitých) střešních konstrukcích. Vzhledem k vyššímu zatížení konstrukce střechy (dle mocnosti substrátu až 1300 kg/m²), není příliš častá realizace intenzivní zelené střechy na stávajících konstrukcích. Obdobně jako u extenzivních zelených střech je na základní hydroizolaci položeno vegetační souvrství, které zahrnuje veškeré vrstvy zelených střech nad hydroizolací. Jedná se zejména o ochranné a vodoakumulační fólie a textilie, drenážní a filtrační vrstvy, substrát a v neposlední řadě i samotnou vegetaci. V případě, že hydroizolace není odolná vůči prorůstání kořenů, je nutné rovněž použít kořenu-vzdornou fólii.

Výše nákladů závisí na řadě parametrů, jako je použitý materiál, provedení, mocnost substrátu, použitá vegetace, rozloha střechy a její sklon. Nedílnou součástí je několik vrstev izolací, fólií a textilií volených dle požadované mocnosti půdy. Nejnižší náklady se pohybují okolo 1 500Kč/m² bez DPH, v případě střešních parků s automatickým závlahovým systémem se může jednat o náklady ve výši 3 000/m² bez DPH a více.

Osázeny bývají trávami, keři, trávníky, stromy. Tento druh zelených střech vyžaduje pravidelnou péči včetně doplňování živin a zavlažování. V závislosti na zdroji vody (studna / veřejný vodovod) a náročnosti zahradních prací se běžné roční náklady na údržbu pohybují mezi 70‑600 Kč/m².

Více podkladů k nákladům na realizaci lze nalézt např. v: Oberndorfer et al. (2007), Architectural Services Department (2007) a Dostalová (2015).

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Zelené střechy poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby. Mezi regulační služby poskytované zelenými střechami je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (intenzivní střechy jsou schopné zadržet až 85 % srážkové vody během přívalových srážek); (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastínění; snižování efektu tepelného ostrova města); (iii) regulace kvality ovzduší (především regulace prašnosti (PM₁₀; PM_2,5) prostřednictvím vegetace); (iv) protihluková funkce (snížení hluku uvnitř budovy až o 6 dB ve srovnání se standardní střechou; a (v) tvorba lokálního biotopu. Intenzivní zelené střechy dále mohou zvyšovat kvalitu vody, ukládat uhlík (význam z hlediska mitigace změny klimatu), produkovat biomasu a plodiny. V rámci kulturních služeb pak lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty; a (ii) rekreační potenciál (zejména u přístupných střešních zahrad a parků).

Další užitky a úspory

Důležitým užitkem zelených střech je snížení spotřeby energie (úspory za chlazení v létě a v omezené míře rovněž za vytápění v zimě; dle různých studií se řádově jedná o jednotky kWh/m²) a nárůst monetární hodnoty nemovitosti.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

• Památková ochrana budov nebo dané části města a další omezení plynoucí ze stavebních předpisů obce;
• dostatečná nosnost střešní konstrukce;
• počáteční investiční náklady na realizaci zelené střechy (záleží na zvoleném typu, dlouhodobá investice);
• po realizaci opatření je hydroizolace velmi obtížně přístupná, v případě nutnosti je sanace vad a poruch obtížnější a náročnější;
• nutnost zajištění zavlažování střešní vegetace.

Alexandri, E., Jones, P. (2008): Temperature decreases in an urban canyon due to green walls and green roofs in diverse climates. Building and Environment, 43: 480–493.

ARCHITECTURAL SERVICES DEPARTMENT. 2007. Study on Green Roof. Application in Hong Kong. 157 s., [online] citace 15. 8. 2015, dostupné na: http://www.archsd.gov.hk/media/11630/green_roof_study_final_report.pdf

DOSTALOVÁ, J. 2015. Zelená střecha – přidaná hodnota nebo rizikový faktor? ZNALEC. Časopis komory soudních znalců České republiky. Praha: EuroExpert. 2015, č. 22, 72 s. ISSN 1805-6881.

Hathaway, A.; Hunt, F.; Jennings, G. (2008): A field study of green roof hydrologic and water quality performance. American Society of Agricultural and Biological Engineers, 51: 37-44

Heusinger, J., Weber, S. (2015): Comparative microclimate and dewfall measurements at an urban green roof versus bitumen roof. Building and Environment, 92: 713-723.

Nurmi, V., Votsis, A., Perrels, A., Lehvävirta S. (2013): Cost-benefit analysis of green roofs in urban areas: case study in Helsinki. Finnish Meteorological Institute, Report no. 2.

OBERNDORFER, E. et al. 2007. Green Roofs as Urban Ecosystems: Ecological Structures, Functions, and Services. BioScience, Vol. 57, No. 10, s. 823-833.

Speak, A.F., Rothwell, J.J., Lindley, S.J.,  Smith, C.L. (2013): Rainwater runoff retention on an aged intensive green roof. Science of The Total Environment, 461–462: 28–38.

Yang, J.; Yu, Q.; Gong, P. (2008): Quantifying air pollution removal by green roofs in Chicago. Atmospheric Environment, 42: 7266–7273.