Budování polderů

Náhled opatření

Zařazení opatření

Hrozby spojené se změnou klimatu

  • Říční povodně
  • Přívalové srážky, nedostatečné zasakování a bleskové povodně
  • Nedostatek vody, sucho

Časová náročnost realizace

  • střednědobá (1-3 roky)
  • dlouhodobá (3 roky více)

Realizace opatření

  • Obecní
  • Krajské a národní

Popis opatření

Budování polderů (tzv. „suchých“ či „polosuchých“ nádrží) je realizováno primárně za účelem protipovodňové ochrany. Jedná se o menší vodní díla, ve kterých je voda dočasně akumulována pouze v období zvýšených průtoků (při povodni), čímž dochází k regulaci kulminačních průtoků. Z hlediska aktivní plochy polderu – území, do kterého se rozlévá voda při povodni – jsou rozlišeny dva základní typy: (i) travní (suché); a (ii) mokřadní (polosuché) poldery. Z hlediska vztahu mezi polderem a tokem je rozlišeno mezi: (i) průtočním polderem; a (ii) bočním polderem.

Užitky plynoucí z realizace opatření

  • Retence srážkové vody a regulace odtoku
  • Zvyšování kvality vody
  • Protierozní funkce
  • Ukládání uhlíku
  • Produkce biomasy
  • Tvorba biotopu a podpora biodiverzity
  • plně poskytován
  • částečně poskytován

Požadavky na realizaci opatření

Volba specifického typu polderu závisí na konkrétní situaci, přičemž návrh by měl reflektovat srážko‑odtokové poměry a synergie, či možné konflikty s ostatními prvky protipovodňové ochrany. MZe (2005) definuje klíčová hlediska návrhu polderu: (i) bezpečnost vodního díla; (ii) účinnost díla z hlediska ochrany před povodněmi; (iii) podmínky pro odvodnění zátopy po průchodu povodně; (iv) vliv na životní prostředí; (v) vliv na stávající způsob hospodaření včetně ekonomických dopadů; (vi) vliv na kulturní hodnoty krajiny; a (vii) náklady na realizaci a provoz nádrže.

Realizace polderu pak zpravidla zahrnuje: (i) hrázový systém; (ii) výpustná zařízení (výpusti a bezpečnostní přeliv). V případě bočního polderu je zahrnut navíc nápustný objekt.

Náklady na realizaci a údržbu opatření

Investiční náklady na vybudování poldrů se pohybují v širokém rozpětí. Závisí na velikosti, lokalitě, podloží, objemu odtěženého materiálu, dalších prvků jako je například lávka, zábradlí, mobiliář apod. Investiční náklady na vybudování se tak pohybují u menších poldrů při rozloze 0,5 ha (maximální plocha hladiny) od 400 Kč/m3 bez DPH (bez nákladů na výkup pozemku), s růstem objemu pak jednotková cena klesá. V případě doplnění poldru o rekreační prvky a mobiliář je nutné počítat s vyšší částkou.

Provozní náklady zahrnují sekání trávy a náletů na břehu/hrázi i v záplavové části poldru, údržbu objektů (hráz, výpustné zařízení, bezpečnostní přeliv apod.), technicko-bezpečností dohled nad vodním dílem a odbahňování a odstraňování sedimentu. Dohledem se rozumí obchůzka poldru a jeho kontrola. Sekání trávy se provádí 2-3 krát za rok a vychází přibližně na 10 Kč/m2 plochy. Významnější úpravy objektů se provádí cca. 1x za 5 let, odbahňování a odstraňování sedimentu pak dle potřeby, tedy dle množství vnosu sedimentů (náklady na odbahnění se pohybují mezi 200-300 Kč/m3). Náklady na technicko-bezpečností dohled závisí na objemu poldru. Ten se provádí obvykle 1 krát za měsíc.

Popis užitků plynoucích z realizace opatření

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Suché a polosuché nádrže ve městě poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační ekosystémové služby.

Mezi regulační služby poskytované poldery je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (poldery snižují maximální průtoky a zachycují a akumulují dešťové srážky – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) zvyšování kvality vody (regulace polutantů pomocí usazování); (iii) protierozní funkce (regulací odtoku srážkových vod přispívají poldery k minimalizaci eroze okolních ploch).

Další užitky z otevřených vodních ploch

Zachycováním srážkové vody přispívají poldery k zadržování vody v krajině. Poldery ve městě mohou přispět ke snížení spotřeby energie (úspory energie snížením objemu vod v čistírnách odpadních vod). Poldery ve městě poskytují množství stanovišť pro různé druhy fauny a flory, čímž podporují městskou biodiverzitu. Především polosuché (mokřadní) poldery mohou přispívat ke zvýšení estetické hodnoty městského prostředí. Suché poldery pak mohou v závislosti na designu plnit i rekreační funkci.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Užitek Způsob vyjádření užitku Minimální hodnota Maximální hodnota Zdroj
Retence srážkové vody a regulace odtoku Regulace odtoku - snížení ročního objemu průtoku vody (případové studie USA a Německo) 0%*a 52%*b CSN 2011; Keßler et al. 2017
Zvyšování kvality vody Roční efektivita odstraňování polutantů – fosfáty*c, nitráty*d a sulfáty*e (případová studie Německo) 70% 80% Keßler et al. 2017
Roční efektivita odstraňování polutantů (pevných částic) – PAH*f, Zn*g (případová studie Německo) 50% 70% Keßler et al. 2017

*a Případová studie na polosuchý (mokřadní) polder, hodnoty snížení ročního objemu průtoku vody v závislosti na designu polderu 0 – 15%.

*b Roční objem průtoku vody na vstupu nádrže 251,5 mm/rok, roční objem průtoku vody na výstupu nádrže 129,9 mm/rok.

*c PO4-P koncentrace na vstupu 0,05 – 0,27 kg a−1 ha−1, koncentrace na výstupu 0,04 kg a−1 ha−1.

*d NO3-N koncentrace na vstupu 1,2 – 3,4 kg a−1 ha−1, koncentrace na výstupu 0,4 kg a−1 ha−1;
NH4-N koncentrace na vstupu 0,06 kg a−1 ha−1, koncentrace na výstupu 0,03 kg a−1 ha−1.

*e SO4-S koncentrace na vstupu 12,1 – 18,6 kg a−1 ha−1, koncentrace na výstupu 5,1 kg a−1 ha−1.

*f Souhrn 15 polycyklických aromatických uhlovodíků, koncentrace na vstupu 0,17 – 0,70 kg a−1 ha−1, koncentrace na výstupu 0,13 kg a−1 ha−1.

*g Zn koncentrace na vstupu 0,03 – 0,22 kg a−1 ha−1, koncentrace na výstupu 0,03 kg a−1 ha−1.

 

Bariéry a omezení realizace opatření

  • Regulace ze strany ochrany přírody a krajiny;
  • regulace ze strany správce povodí;
  • regulace ze strany protipovodňové ochrany (potenciální konflikt s dalšími typy protipovodňových opatření);
  • poldery lze obtížně realizovat na pozemcích s velkým sklonem (na svazích);
  • nutnost údržby v závislosti na zvoleném designu.

Ilustrační příklad opatření

Ilustrační příklad opatření: Suchý poldr Čihadla, Praha-Hostavice (Projektant: Ekotechnik-inženýring s. r. o., Ing. Jiří Jílek; realizátor: Lesy hl. m. Prahy)

Suchý poldr Čihadla byl realizován v 80. letech 20. století, k jeho rozsáhlé revitalizaci došlo v letech 2007 a 2008. Nachází se na vodním toku Rokytka v katastrálním území Prahy 15 – Hostavicích a má rozlohu přibližně 27 ha. Potok Rokytka, do kterého se vlévají další 2 potoky (Hostavický a Svépravický), je součástí povodí dolní Vltavy a svojí délkou 31,5 km na území Prahy je nejdelším pražským potokem. Před stavbou suchého poldru se na daném území nacházel nejdříve rybník, který byl později vypuštěn a přeměněn v pole. V rámci revitalizace došlo především k úpravě opevněného kapacitního koryta a jeho přestavění na koryta mělká a meandrující. Vybudovány byly rovněž tůně v místech, kde se nová koryta křižovala s korytem původním, a tam, kde rostly stromy. Jedná se o suchou průtočnou nádrž – poldr, který slouží k retenci a zachycování dešťových vod a přívalových srážek tří potoků. Území je schopno pojmout téměř 682 tis. m3. Kromě ekosystémové služby regulace dešťového odtoku a protipovodňové funkce poskytuje poldr rovněž rekreační funkci díky vytvoření přírodní lokality uprostřed urbanizovaného území, s lávkami přes vodní plochy, pěšinami a cestami. Informační tabule poskytují vzdělávací funkci a díky rozličným ekosystémům, jako jsou louky nebo mokřady, dochází rovněž k podpoře biodiverzity.

Počáteční investiční náklady ve výši 17,1 milionu korun byly spojeny především s terénní a zemní úpravou, tedy se zasypáním původních kapacitních koryt, výstavbou nových meandrujících koryt a výstavbou tůní, ale rovněž i s vegetačními úpravami. V rámci revitalizace bylo vysázeno přibližně 200 stromů, několik keřových skupin a tůně byly rovněž osázeny mokřadní vegetací. Součástí investičních nákladů jsou také vybudované mostky a lávky přes potoky a informační tabule.

Provozní náklady se pohybují okolo 200 tis. Kč ročně (Paseka, 2016). Sestávají především z pravidelných mozaikovitých sečení vybraných luk v zátopě suchého poldru, ke kterému dochází dvakrát ročně. Další provozní náklady jsou spojeny s technicko-bezpečnostními prohlídkami, které jsou prováděny každý měsíc. Součástí těchto prohlídek je rovněž čištění vodních děl a úklid.

Suchý poldr poskytuje rozsáhlé spektrum společenských užitků. Základní funkcí je protipovodňová ochrana a regulace dešťového odtoku. Mezi další užitky patří díky zeleni regulace mikroklimatu, regulace kvality ovzduší pomocí zachytávání škodlivých látek a ukládání uhlíku. Dalším významným užitkem je podpora biodiverzity díky rozmanitosti stanovišť. Návštěvníkům se rovněž nabízí možnost rekreace a významnou měrou rovněž vzrostla estetická hodnota celého území.

Zdroje

Fotografie - polder jako rekreační oblast, Drážďany; autor: Eliška K. Lorencová.


Centrum výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (ed.), (2015): Adaptace na změnu klimatu ve městech. Plzeň: CzechGlobe. 80 s. [Online], dostupné na: http://urbanadapt.cz/cs/system/files/downloads/publikace-urbanadapt.pdf

CSN (2011): Virginia DCR Stormwater Design Specification No 15: Extended Detention Pond - ver 1.9. <Dostupné z: http://chesapeakestormwater.net/download/3240/>

Keßler, S., Bierl, R., Meyer, B., Krein, A. (2017): Chemical effects of a near-to-nature detention pond on a small urban headwater. Limnologica, 62, 118–125.

MZe (2005): Suché a polosuché poldry. Katalog opatření – katalogové listy, list č. 35. Ministerstvo zemědělství ČR, 5s.

Paseka, P. (2016): Ekonomické hodnocení současných revitalizací vodních toků v urbánních oblastech s důrazem na koncept ekosystémových služeb. Magisterská diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra institucionální, environmentální a experimentální ekonomie. 79 s.

Podobná opatření