Zahrádkářské kolonie

Náhled opatření

Zařazení opatření

Hrozby spojené se změnou klimatu

  • Vlny horka a městský tepelný ostrov
  • Přívalové srážky, nedostatečné zasakování a bleskové povodně

Časová náročnost realizace

  • střednědobá (1-3 roky)
  • dlouhodobá (3 roky více)

Realizace opatření

  • Individuální (občan, firma, nezisková organizace)
  • Obecní

Popis opatření

Do kategorie zahrádkářské kolonie (nebo také zahrádkové osady) řadíme specifické zelené plochy ve městě, které jsou tvořeny množstvím parcel určených k soukromé zahrádkářské a zahradnické činnosti. Zahrádkářské kolonie tvoří důležitou součást systému městské zeleně (například zeleného pásu města), jejíž význam v současnosti vzrůstá v souvislosti s adaptačními opatřeními na klimatickou změnu. Vegetace v zahradách zadržuje a vypařuje zachycenou vodu (tím přispívá ke snížení efektu tepelného ostrova města) a snižuje teplotní extrémy, poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity. Zahrádkářské kolonie tvoří významný prvek v kontextu potravinové soběstačnosti měst a mají také důležitou rekreační funkci (trávení volného času v přírodě). Pěstování plodin v místě spotřeby a zpracovávání bioodpadu (využívání organického odpadu směřující k uzavřenému cyklu živin) má význam z hlediska environmentálně příznivého chování (zkrácení vzdálenosti mezi produkcí a spotřebou a s tím spojené energetické a materiálové úspory jsou jedním z hlavních environmentálních přínosů produkce potravin ve městech).

Užitky plynoucí z realizace opatření

  • Retence srážkové vody a regulace odtoku
  • Zvyšování kvality vody
  • Regulace teploty a mikroklimatu
  • Regulace kvality ovzduší
  • Protierozní funkce
  • Protihluková funkce
  • Ukládání uhlíku
  • Produkce biomasy
  • Produkce plodin
  • Rekreační funkce
  • Nárůst estetické hodnoty
  • Nárůst hodnoty okolních nemovitostí
  • Tvorba biotopu a podpora biodiverzity
  • Pozitivní vliv na zdraví
  • plně poskytován
  • částečně poskytován

Požadavky na realizaci opatření

Příznivé prostředí pro zdraví a růst vegetace v zahrádkářských koloniích ovlivňuje řada biofyzikálních faktorů, jako je zejména půdní typ, kontaminace půdy, dostupnost vody, dostatek půdního vzduchu nebo znečištění ovzduší. Mezi socioekonomické faktory ovlivňující realizaci opatření patří především majetkoprávní poměry k pozemku, dostatečná motivace majitele pozemku a vysoce konkurenční prostředí v boji o pozemky ve městě. Zahrádkářských kolonií v ČR v poslední době ubývá a zároveň se proměňují z hlediska svého využití – produkční funkce ztrácí na důležitosti a je výrazněji doplňována funkcí rekreační a sociální. Z hlediska správy pečují zahrádkáři o zeleň na vlastní náklady a často jsou zároveň členy příslušného zahrádkářského spolku. Pokud přímo nevlastní pozemky, pronajímají si je od města, Českého zahrádkářského svazu nebo jiných vlastníků.

Náklady na realizaci a údržbu opatření

Investiční náklady na zbudování zahrádkářské kolonie závisí především na výchozím stavu území a vlastnických právech. Mezi běžné náklady patří oplocení území a jednotlivých zahrádek. Dalšími běžnými investičními náklady jsou náklady na terénní úpravy nebo úprava stávající zeleně apod. Dále se jedná o vybudování zázemí pro zahrádkářskou kolonii i jednotlivé zahrádky (přístřešky, boudy na nářadí), zajištění přípojky vody a elektrické energie, pořízení zahradního náčiní apod. Pro úspory nákladů za odběr vody z veřejného vodovodu se lze běžně setkat s nádobami na zachycení vody, případně se zbudováním vrtu nebo studny.

Provozní náklady sestávají z nájmu pozemku, nákladů na vodu (pitnou a užitkovou vodu), energii, sadbu, administrativní náklady spojené s účetnictvím, koordinací prací na zahradě apod. Přímé náklady se liší v závislosti na míře dobrovolného zapojení členů zahrádkářské kolonie.

Popis užitků plynoucích z realizace opatření

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Zahrádkářské kolonie poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. zásobovací, regulační a kulturní ekosystémové služby.

Zahrádkářské kolonie přináší zásobovací služby ve formě: (i) produkce plodin (zelenina, ovoce, bylinky a léčivé rostliny); produkce biomasy (dřevo po zásazích do zeleně, rostlinný materiál na kompost).

Mezi regulační služby poskytované zahrádkářskými koloniemi je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (zahrady zvyšují retenci srážkové vody ve městě díky nízkému podílu nepropustných povrchů a schopnostem vegetace vsakovat a akumulovat srážky – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města); (iii) regulace kvality ovzduší (snižování množství škodlivých látek v ovzduší (zejména PM10) prostřednictvím vegetace); (iv) protihluková funkce (vegetace přispívá ke snižování hlukového znečištění ve městě); (v) protierozní funkce (vegetace stabilizuje půdu a snižuje tak pravděpodobnost eroze půdy); (vi) ukládání uhlíku (vegetace v zahradách - zejména stromy absorbují CO2); (vii) opylování (zahrady poskytují vhodné podmínky pro opylovače). Zahrádkářské kolonie mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody nebo regulace živin.

V rámci kulturních služeb lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty (zahrady ve městech mohou zvyšovat atraktivitu městského prostředí); (ii) rekreační funkci (zahrady poskytují prostor pro rekreaci a setkávání); (iii) environmentální vzdělávání (zahrádkaření učí městského člověka vztahu k přírodě, k místu a často vede k environmentálně příznivému chování).

Další užitky ze zahrádkářských kolonií

Zahrádkářské kolonie poskytují množství stanovišť pro různé druhy fauny a flory, čímž podporují městskou biodiverzitu. Významný je i pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy ve městě jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu). V neposlední řadě mají zahrádkářské kolonie důležitou sociální funkci (vzájemná výměna zkušeností; solidarita a spolupráce).

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Užitek Způsob vyjádření užitku Minimální hodnota Maximální hodnota Zdroj
Retence srážkové vody a regulace odtoku Potenciální kapacita zachycování srážkové vody a využívání pro zálivku*** (případová studie Manchester a Poznań) 5,1 l/m2** 12,6 l/m2* Speak et al., 2015
Procentuální podíl zasakování srážkové vody z celkových průměrných ročních srážek 950mm (případová studie Mnichov) 30,2% Pauleit & Duhme, 2000
Ukládání uhlíku Průměrné celkové ukládání uhlíku v městských zahradách (případová studie Leicester) 0,76 kg C m2 Davies et al., 2011
Produkce plodin Průměrná potenciální sklizeň zasazené zeleniny (případová studie Manchester a Poznań) 6,86 kg/m2** 6,9 kg/m2* Speak et al., 2015
Průměrná produkce ovoce a zeleniny na 1 zahradu o rozměrech 200-250 m2

(případová studie Brno) ****

122 kg Sovová, L., 2014
Biodiverzita Počet druhů na 1 ha (případová studie Manchester a Poznań) 2,4** 6,4* Speak et al., 2015
Počet ovocných stromů na 1 ha (případová studie Manchester a Poznań) 48* 98** Speak et al., 2015
Celkový počet rostlin (podle rostlinných rodů) (případová studie Manchester a Poznań) 34* 70** Speak et al., 2015

Vysvětlivky:

*Případová studie Manchester – počet zahrádkářských kolonií 40, celková rozloha 49,1 ha.

**Případová studie Poznań – počet zahrádkářských kolonií 83, celková rozloha 848,5 ha.

***Při předpokladu, že je všechna srážková voda padající na zastavěné plochy (budovy) připojené na barely zachycena a následně využita (např. pro zálivku).

****Případová studie na 13 sledovaných zahradách ve 3 zahrádkářských koloniích v Brně na Kraví hoře od začátku května do konce října 2014 – celkem se vypěstovalo 1588 kg ovoce a zeleniny. Mezi jednotlivými zahradami přitom byly řádové rozdíly – na nejméně produktivní zahradě se urodilo jen něco přes 4 kg, naopak nejúspěšnější zahrada sklidila 411 kg úrody.

Bariéry a omezení realizace opatření

  • Zahrádkářské kolonie mohou být vnímány některými občany měst či developery jako konkurence pro jiné využití městského prostoru;
  • některé druhy vegetace produkují pyly způsobující alergie;
  • nevhodné používání hnojiv a pesticidů může mít negativní vliv na kvalitu půdy, vody i biodiverzitu;
  • městské zahrady mohou být zdrojem introdukce nepůvodních a invazních druhů rostlin;
  • majetkové poměry k pozemku.

Ilustrační příklad opatření

Ilustrační příklad opatření: Zahrádkáři Brno Kraví Hora 1, Brno-střed (předseda ZO ČZS Ing. Pavel Krejzek)

Historie zahrádkářské kolonie Kraví Hora 1 spadá již do 30. let minulého století, ale svojí rozlohou přibližně 3,8 ha zůstala dodnes nezměněna, stejně jako její jedinečné architektonické uspořádání. Zahrádkářská kolonie se rozkládá na městském pozemku v MČ Brno-střed v katastrálním území Veveří mezi ulicemi Lužická, Kraví Hora a areálem Hvězdárny a planetária Brno. Spravována je členy Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Brno. V oploceném areálu se nachází 153 zahrádek, náměstíčko s klubovnou, dětské hřiště, sklad nářadí a hnojiv a tenisový kurt. Jedna zahrádka je vyčleněna rovněž pro školní výuku. Každá zahrádka má přívod vody a jednotnou besídku s nízkou rovnou lomenou střechou, které byly navrženy a postaveny roku 1933. Vlastník pozemků Městská část Brno – střed má přínos především z pronájmu pozemků a z úspor nákladů na údržbu městské zeleně. Pěstování na zahrádce je omezeno smlouvou o podnájmu pozemku, který např. zakazuje výsadbu jehličnanů nebo trvalých porostů. V průměru zahrádkáři ročně vypěstují přibližně 160 kg ovoce a zeleniny, úroda se však napříč zahrádkami velmi liší (Sovová, 2014). Hlavní užitky plynou kromě zásobovacích ekosystémových služeb rovněž z kulturních ekosystémových služeb vzhledem k rekreační a relaxační funkci území. Areál poskytuje mnohé možnosti pro aktivitu dětí i sportovní vyžití na tenisovém kurtu. V současné době je pro vysoký zájem pozastaveno zapisování osob na seznam zájemců.

Zdroj: ZO ČZS Brno Kraví Hora 1 (2012)

Počáteční investiční náklady na založení zahrádkářské kolonie byly spojeny především s oplocením pozemků a vybudováním rozvodů vody na jednotlivé zahrádky. Nemalou část investičních nákladů představovaly i náklady na vybudování besídek. V současné době besídky dosluhují a jsou nahrazovány novým typem srovnatelným s původním.

Provozní náklady kolonie se pohybují okolo 440 tis. Kč. Tvoří je z největší části nájemné ve výši přes 200 000,- Kč ročně hrazené Městské části Brno-střed jako vlastníkovi pozemku, dále náklady na spotřebu vody (cca 120 000,- Kč), dvakrát ročně zajištění a odvoz kontejnerů s nespalitelným odpadem na skládky ve výši cca 30 000,- Kč ročně a větší opravy, které jsou zajišťovány na objednávku třetími stranami. Drobné opravy jsou prováděny členy kolonie v rámci povinných brigádnických jednotek členů. Nad rámec těchto nákladů se pak jedná o náklady správně provozní a náklady na údržbu vodovodního řadu.

Zahrádkářská kolonie poskytuje široké spektrum společenských užitků. Jedná se o zadržení srážkové vody, regulaci mikroklimatu, regulaci kvality ovzduší zachytáváním škodlivých látek zelení, ukládání uhlíku. Nemalý vliv má na podporu biodiverzity díky rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů.

Mezi významné užitky pro členy kolonie patří především zásobovací ekosystémové služby a rekreační funkce. Vzhledem k různorodosti pěstování na každé zahrádce nelze přesnou produkční funkci určit. Sklizeň se pohybuje od 4 kg do 411 kg ovoce a zeleniny ročně, průměrně lze pozorovat výnos 0,8 kg/m2 ročně (Sovová, 2014). Vedle rekreace a práce na zahrádkách dále areál nabízí možnost využití tenisového kurtu a společných setkávání.

Zdroje

Fotografie - zahrádkářská kolonie, Brno - Kraví Hora; autor: Eliška K. Lorencová.


Davies, Z.G., Edmondson, J.L., Heinemeyer, A., Leake, J.R., Gaston, K.J. (2011): Mapping an urban ecosystem service: quantifying above-ground carbon storage at a city-wide scale. Journal of Applied Ecology, 48: 1125–1134.

Gibas, P. et al. (2013): Zahrádkové osady: Stíny minulosti, nebo záblesky budoucnosti? Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2013: 149 s.

Lindemann-Matthies P., Brieger, H. (2016): Does urban gardening increase aesthetic quality of urban areas? A case study from Germany. Urban Forestry & Urban Greening 17: 33–41.

Pauleit, S., Duhme, F. (2000): Assessing the environmental performance of land cover types for urban planning. Landscape and Urban Planning 52: 1-20.

Sovová, L. (2014): Zahrádkářské kolonie jako příspěvek k alternativní produkci potravin? Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. 116 s.

Speak A.F., Mizgajski A., Borysiak J. (2015): Allotment gardens and parks: Provision of ecosystem services with an emphasis on biodiversity. Urban Forestry & Urban Greening 14: 772–781.

Podobná opatření