Zachytávání srážkové vody a její následné využití pro zálivku zeleně

Náhled opatření

Zařazení opatření

Hrozby spojené se změnou klimatu

  • Přívalové srážky, nedostatečné zasakování a bleskové povodně
  • Nedostatek vody, sucho

Časová náročnost realizace

  • krátkodobá (do 1 roku)

Realizace opatření

  • Individuální (občan, firma, nezisková organizace)
  • Obecní

Popis opatření

Zachytávání srážkové vody mimo budovu a její následné využití (zachytávání srážkové vody „do sudu“) je ve své podstatě tradičně využívané opatření, které napomáhá efektivnějšímu hospodaření se srážkovou vodou (zadržení během srážek a následné využití během období sucha), realizované na individuální úrovni.

Užitky plynoucí z realizace opatření

  • Retence srážkové vody a regulace odtoku
  • plně poskytován
  • částečně poskytován

Požadavky na realizaci opatření

V principu se jedná o velmi jednoduše realizovatelné opatření, jenž nevyžaduje projekt či výrazné stavební zásahy. Realizace opatření vyžaduje umístění nádrže (např. sudu) na vhodné místo (typicky k okapovému svodu). Objem nádrže by měl korespondovat s velikostí sběrné plochy (čím větší plocha, tím větší objem nádrže), rovněž by měl být zajištěn odvod nadbytečné srážkové vody v případě úplného naplnění nádrže, např. při extrémních srážkách. Srážkovou vodu lze zachytávat z rozličných povrchů, v podmínkách ČR se tradičně jedná o střechy. Pokud je zachycená voda dále využívána např. k zálivce zeleniny, je žádoucí brát zřetel na zdravotní nezávadnost povrchů, ze kterých je srážková voda sbírána (není vhodné zalévat vodou, která stéká např. ze střechy se starou lepenkovou krytinou, kde dochází k vymývání toxických látek).

Základní způsoby zachytávání a využití dešťové vody:

  • Vyvedení vody z okapového systému do nadzemního plechového zásobníku/sběrné nádrže; využívání vody k zálivce
  • Vyvedení vody z okapového systému do nadzemního plastového zásobníku/sběrné nádrže; využívání vody k zálivce
  • Vyvedení vody z okapového systému do nadzemního zásobníku (ostatní materiály – imitace kamene, vyzděná nádržka apod.); využívání vody k zálivce
  • Vyvedení vody z okapového systému do jezírka; vypařování dešťové vody/využívání vody k zálivce
  • Vyvedení vody z okapového systému do podzemního plastového zásobníku/sběrné nádrže; využívání vody k zálivce

Náklady na realizaci a údržbu opatření

Obvyklou základní podmínkou pro získání dostatečného množství srážkové vody je napojení na okapový systém odvádějící vodu ze střechy budovy. Voda zachycená okapovým žlabem stéká do okapového svodu. Okapovým svodem je voda odvedena buď přímo do zásobníku, nebo do sběrné nádrže, odkud je rozváděna do jednoho či více zásobníků. Pro optimální výsledky je třeba plánovat velikost zásobníků dle očekávané spotřeby vody. V případě, že majitel či správce pozemku nespotřebuje všechnu srážkovou vodu, je možno vyvést tuto nevyužitou vodu přes zasakovací systém do spodních vod, případně do oddílné kanalizace.

Investiční náklady na realizaci opatření jsou závislé na velikosti, typu a uložení nádrže, materiálu nádrže (plast, beton, ocel) a napojené infrastruktury. V případě podzemních nádrží je nutné počítat s náklady spojenými s čerpadlem a elektroinstalací. Provozní náklady se odvíjí od  rozsahu a složitosti systému, periodicity údržby a technického vybavení, včetně spotřeby energie. Vybrané investiční a provozní náklady jsou zachyceny v  tabulce 1. Při představení nákladů se vychází z dostupných dat a z cen na českém trhu. Ceny lze dohledat v cenících prodejců a firem realizujících vnitřní a venkovní nádrže a v odborných zdrojích. Jedná se o vícenáklady oproti situaci, kdy okapový systém svádí vodu do kanalizace či k přímému zasáknutí na trávníku. Zatímco nejjednodušší opatření, jako jednoduché nadzemní zásobníky na zalévání, lze realizovat relativně levně, usazení podzemní nádrže je finančně výrazně nákladnější. Uvedeny jsou pouze některé náklady. V případě podzemních nádrží je nutno připočíst ještě další významné položky, např. náklady rozvodných zařízení, šachtové kopule atd. Nákladové rozmezí je široké.

Vybrané investiční a provozní náklady na realizaci opatření využívání srážkové vody
(v Kč včetně DPH, v cenách roku 2016):

Investiční náklady min. hodnota max. hodnota
Jednoduchý plastový sud (nadzemní zásobník) 200 l, vč. víka a kohoutu 400 800
Plastová nádrž nadzemní kromě dekorativních, 500 l 1 700 2 700
Výklopná odbočka do sudu 640 700
Podzemní nádrž (jímka) plastová samonosná[1] 1 000 l 7 900 14 500
Podzemní nádrž (jímka) plastová samonosná 4 000 l 22 500 29 000
Podzemní nádrž (jímka) plastová samonosná 10 000 l 25 500 75 000
Okrasné jezírko na srážkovou vodu (plastová nádrž bez pozemní úpravy a započítání nákladů na terénní úpravy, objem 80-950 l) 950 4 840
Čerpadlo (dle požadovaného tlaku vody v místě odběru s přihlédnutím k délce) 3 500 11 000
Filtr/ lapač listí a jeho instalace do okapového svodu (1 ks) 303 2 395
Okap – svod vody do sudu, nádrže (délky 1 m, DN 53 mm) 89 151
Trubka přepad vnitřní/venkovní 160 340
Provozní náklady min. hodnota max. hodnota
Spotřeba energie na čerpání vody (1 hodina provozu čerpadla, závisí na příkonu) 2,43 5,29
Čištění filtru/lapače (roční náklady, záleží na složitosti systému) 200 1 840

Zdroj: Vlastní analýza cen u prodejců a informací na webu

[1] Vedle samonosných nádrží existují podzemní plastové nádrže, které vyžadují obezdění. Tyto nádrže jsou levnější než samonosné (ovšem nutno připočíst náklady obezdění). V místech s vysokou hladinou podzemní vody se používají nákladnější dvouplášťové podzemní nádrže.

Popis užitků plynoucích z realizace opatření

Zachytávání a následné využití srážkové vody je technologické řešení, které přispívá k retenci srážkové vody a regulaci odtoku. Důležitým užitkem zachytávání srážkové vody „do sudu“ je snížení spotřeby pitné / užitkové vody např. pro zavlažování. Minoritním užitkem z hlediska ekosystémových služeb může být lokální zvýšení biodiverzity.

Narozdíl od přírodě blízkých opatření se jedná spíše o technologické řešení, které je vhodné realizovat společně s přírodě blízkými opatřeními, jako jsou zahrádkářské kolonie, komunitní zahrady, apod.

Bariéry a omezení realizace opatření

  • Počáteční investiční náklady na realizaci;
  • nevhodný povrch střechy pro zachycování srážkových vod
  • nevhodné střešní krytiny s užitím asfaltu a zejména azbestu (azbesto-cementové střechy, eternit), nevhodné jsou rovněž střechy s nátěry s obsahem pesticidů.

Ilustrační příklad opatření

Ilustrační příklad opatření: Využití srážkové vody k venkovní zálivce u rodinného domu, Praha 8

Zachytávání srážkové vody do soustavy nádob bylo využito u rodinného domu v Praze 8. Patrový dům se nachází v zástavbě rodinných domů. Stojí na pozemku o rozloze cca 500 m2 a má půdorys o rozměrech 9 x 12 m. Většina nezastavěného prostoru je pokryta trávníky a záhonky. Pěstuje se zde jak zelenina, tak i okrasné květiny. V zahradě se dále nachází několik ovocných stromů různého stáří a dva keře rybízu. Na pozemku se nalézá studna, která byla donedávna osazena pouze ruční pumpou. Tato studna se využívá pouze k zálivce. Dále je dům zásoben pitnou vodou z městského vodovodu a je připojen na kanalizaci. Zvlášť je odváděna splašková a zvlášť srážková voda.

U domu se nachází tři nádrže na zachytávání srážkové vody o celkovém objemu 500 l. Jedná se o dva sudy a vanu. Nádrže byly realizovány z důvodů nutnosti zajištění zálivky pro záhony. Jsou mezi sebou propojeny trubkami. Voda do nádrží je sváděna z cca poloviny střechy rodinného domu. Ve svodovém okapu se nachází rozbočovač, který se v případě plnění nádrží manuálně uvede do příslušné polohy. V případě naplnění nádrží je voda odváděna do oddělené kanalizace. Nádrže se během roku několikrát zcela vyprázdní. Výhodou oproti studni je mimo jiné to, že voda v nádržích je ohřátá.

Zálivka

Zdroj: Jan Macháč (2017)

Investiční náklady v případě tohoto rodinného domu byly spojeny s pořízením tří nádrží a úpravou svodu vody. Nádoby jsou příkladem recyklace. Jedná se o sudy určené k přepravě kapalin, které následně sloužily při stavbě rodinného domu k různým účelům. Po dokončení stavby byly vymyty a našly využití na zachytávání srážkové vody. Vana je opět původní. Jediným nákladem tak byla úprava svodu klempířem, který tento úkon provedl při jiné práci na domě (300 Kč). Dále bylo nutné pořídit výklopnou odbočku (500 Kč) a materiál pro propojení svodu ze střechy a jednotlivých nádob (200 Kč).

Provozní náklady sestávají z času stráveného manuálním otvíráním a uzavíráním přívodu vody do nádob (zanedbatelné), vypouštěním nádob na zimu a otočením sudům dnem vzhůru jako ochrana před zamrznutím a zničením nádoby. Na jaře je pak nutné opět sudy instalovat na své místo. Nádoby nejsou dále nijak udržovány nátěrem. Instalace nádob po zimě a jejich deinstalace na podzim vyžaduje celkem přibližně 3 hodiny času (vlastník si tohoto času cení částkou 300 Kč).

Z pohledu ekosystémových služeb je zachytávání srážkové vody spojeno se dvěma základními funkcemi. Jedná se především o retenci vody a zdržení odtoku, které bylo pro toto opatření ekonomicky vyčísleno spolu s úsporou nákladů na zásobování pitnou/užitkovou vodou pro zálivku. V omezené míře pak otevřené nádrže ochlazují okolí a tím přispívají k regulaci mikroklimatu.

Využitá voda má tak dvojí efekt – úsporu za vodné (náklady na odběr vody z vodovodu v případě absence jiného zdroje) a dále úspory za náklady na odvod a případné čištění srážkové vody. V případě jednotné kanalizace by se tak jednalo o stočné. V současné době není odvod srážkové vody do oddílné kanalizace v místě opatření zpoplatněn, náklady na údržbu oddělené kanalizace ale přesto vznikají.

Ročně se jedná o úsporu cca 10 m3 vody, která se využívá k zálivce části zahrady.

Vyčíslení nákladů a užitků bylo provedeno ve dvou variantách v závislosti na existenci/využití studny jako alternativního zdroje, čímž se snižují náklady na zálivku. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí cost-benefit analýzy, společenské užitky byly vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty. Jako v ostatních ilustračních příkladech, i zde bylo počítáno s časovým horizontem 25 a 50 let od prvního zprovoznění nádob. Dále byla stanovena společenská návratnost investice. Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce. Při hodnocení realizovaného projektu s uvažováním alternativního zdroje vody ze studny je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši 601 Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši téměř 1 187 Kč. V případě, kdy se na pozemku nenachází jiný alternativní zdroj a v úvahu připadá pouze zásobování vodou z veřejného vodovodu, dochází k nárůstu společenských užitků, respektive soukromých tím, že dochází k úspoře pitné vody, respektive úspoře nákladů za pitnou vodu z vodovodu. Za 25 let by bylo dosahováno čistého společenského užitku ve výši 9 946 Kč, za 50 let pak 14 037 Kč.

V obou případech se vychází z toho, že k zachytávání jsou použity nevyužité nádoby, čímž se redukují celkové náklady na využívání srážkové vody. V případě nutnosti pořízení nadzemních nádrží (sudů) by se celkové náklady navýšily o 400-800 Kč za jednu nádobu, celkem tedy přibližně o 1500 Kč.

Časový horizont Kumulativní současná hodnota NÁKLADŮ Kumulativní současná hodnota společenských UŽITKŮ Čistá současná hodnota společenských užitků v daném horizontu
25 let (studna jako alternativní zdroj) 5 648 Kč 6 249 Kč 601 Kč
50 let (studna jako alternativní zdroj) 7 406 Kč 8 593 Kč 1 187 Kč
25 let (bez studny) 5 648 Kč 15 594 Kč 9 946 Kč
50 let (bez studny) 7 406 Kč 21 444 Kč 14 037 Kč

Celospolečenská návratnost investice závisí na možných alternativních zdrojích vody. V situaci, kdy jedinou alternativou je obecní vodovod, se pohybuje návratnost kolem 2 let. V případě, jako je tomu u rodinného domu v Praze 8, kdy je možné využívat vodu ze studny, se doba návratnosti investice na nutné úpravy k využití srážkové vody pohybuje v délce 13 let. S přihlédnutím k výsledkům citlivostní analýzy se jedná o horizont 12-15 let. Při pořízeních nových nádob by se návratnost významně prodloužila.

Scénář (diskontní míra) Návratnost v letech

(studna jako alternativní zdroj)

Návratnost v letech

(bez studny)

Základní (4 %) 13 2
Optimistický (2 %) 12
Pesimistický (6 %) 15

Zdroje

Fotografie - zachytávání srážkové vody a využívání pro zálivku zeleně; autor: Jan Daněk.


Farahbakhsh, K., Despins, C., Leidl, C. (2009): Developing Capacity for Large-Scale Rainwater Harvesting in Canada. Water Qual. Res. J. Can., 44(1): 92-102.

Kalkulačka biofyzikálních hodnot

Retence srážkové vody

m2
mm/rok
m3/rok

Podobná opatření